Co, pokud vůbec něco, má pražské Staroměstské náměstí společného s nejstarším známým příkladem spojité, nikde diferencovatelné funkce?

Souvisí změny v českých zemích obecně se změnami ve výuce matematických disciplín na konci 18. století a v první polovině 19. století?

A existuje nějaká souvislost mezi tím vším a pozdějším rozvojem určitých oborů matematiky, jako je například deskriptivní geometrie, v některých městech rakouského Kaisertum, například ve Vídni a Innsbrucku, nebo ve výzkumných hnutí uvnitř i vně těchto hranic, jako v případě Lvovsko-varšavské a Weierstrassovy školy?

PragMatika se snaží lépe porozumět vývoji matematiky na prahu její profesionalizace.

Zejména nás zajímá, jak a proč se určité matematické postupy staly normou a jaké odlišné nebo nové postupy byly začleněny nebo se objevily na konci 18. století a v první polovině 19. století.

Za tímto účelem bereme jako případové studie Prahu a české země, stejně jako Bernarda Bolzana. 

Krátký název projektu je složen z německého slova pro Prahu, tj. Prag, a české zkratky pro matematiku, tj. matematika.

Chce přiblížit jak přístup, tak účel projektu, ale také kontext, na který se projekt zaměřuje, a to konec 18. století a první polovinu 19. století, období, kdy v českých zemích koexistovaly němčina, která byla úředním jazykem, a čeština, která postupně nabývala na významu.

Matematiku považujeme za human practice, která stejně jako každá jiná, byť se svými specifiky, zanechává fyzické i nehmotné stopy. To s sebou nese chápání matematiky, které bychom mohli popsat jako historické, široké a vyvážené:

Matematické postupy jsou zakořeněny v konkrétním čase a kontextu (přečtěte si například Ferreirós, Mathematical Knowledge and the Interplay of Practices).


Matematika a matematici nejsou omezeni na naše moderní akademické chápání (přečtěte si například Robson a Stedall, The Oxford Handbook of the History of Mathematics).


Dočasnost matematiky neznamená její bez dalšího relativizaci, ale spíše zvláštní relativitu, a v každém případě je slučitelná s prastarou vírou v její nadčasovost (přečtěte si například Epple, “Between Timelessness and Historiality: On the Dynamics of the Epistemic Objects of Mathematics”).

Hlavní obrázek — neboli hrdina — na domovské stránce pochází z papírového otisku rytiny Staroměstského náměstí v Praze od Caspara Plutha z roku 1800.

Obrázek byl upraven tak, aby zobrazoval matematiky (astronomy, zeměměřiče, inženýry atd.) pracující v rámci města města a na jeho proměně. Motto „Od rukopisů
do města“ neoznačuje výchozí bod a cíl, ale spíše vysvětluje rozmanitost stop, které nám umožňují studovat matematické postupy.

Kromě toho byl obrázek modernizován tak, aby odrážel integraci digitálních nástrojů do našeho výzkumu. Příkladem jsou Transkribus (pro školení modelu HTR a vývoj inovativního prohlížeče pro Digitální archiv Bolzano) a Nodegoat (pro analýzu dat a vytváření vizualizací pro širokou veřejnost).

Výzkum

Náš přístup vyžaduje důkladné studium institucí, počínaje Pražskou univerzitou a Pražskou polytechnickou školou, společností nebo skupinami, jako je Královská česká společnost věd, a jednotlivci, od studentů a soukromých učitelů až po univerzitní profesory a matematiky, kteří se všichni podíleli na předávání matematických postupů.

Vyžaduje to však také studium dalších aktérů, kteří byli klíčoví nebo přispěli k normalizaci, začlenění nebo integraci a vzniku matematických postupů, jako jsou imperiální úřady, církev, šlechta a aristokracie, stejně jako věnování pozornosti dalším svědectvím.

Pro výzkum kombinujeme různé disciplíny a nástroje.

O nás

Zdroje

Náš výzkum se opírá o řadu tištěných a ručně psaných textů z 18. a 19. století. Patří mezi ně publikovaná díla a rukopisy, ale také zápisníky, deníky, zkoušky, dopisy atd. učitelů matematiky, studentů a odborníků z praxe.

Kromě toho však studujeme i další materiály, které popisují dané souvislosti, např. dekrety, mapy, kázání nebo katalogy knihoven a knižních veletrhů.

Většina těchto zdrojů pochází z archivů v České republice a v zahraničí, zejména v Rakousku a Německu, avšak v případě Bolzana pocházejí především z Kolekce Bernarda Bolzana (BBC) a z Digitálního archivu Bolzano, který právě budujeme.

Archiv Bolzano

–––––––––––


Webové stránky navrhl a načrtl Elías, který je autorem obsahu a editace většiny obrázků, a krásně je vyvinula  Mimatik, oba pak pracovali na finálních detailech. Výsledek je plodem tohoto dlouhodobého partnerství.

Logo PragMatika navrhla Markéta Jelenová, česká umělkyně a designérka, která také vytvořila obálku knihy Elíase Matematické dílo Bernarda Bolzana ve světle jeho rukopisů. Kombinuje klasická a moderní písma, která zachycují podstatu projektu, a zároveň zavádí geometrický prvek, který zdůrazňuje ústřední roli matematiky.

Projekt „Normalizace a vznik: přehodnocení dynamiky matematiky. Případ Prahy v první polovině 19. století.“ (tj. PragMatika) je financován Grantovou agenturou České republiky skrz Junior Star grant č. 23-06540M.

Vaše soukromí je pro nás důležité

Tato webová stránka používá cookies a další technologie ke sběru údajů, jako jsou vaše IP adresa, údaje o zařízení a prohlížení, které jsou nutné pro správné fungování webu nebo s vaším souhlasem k analýze návštěvnosti a zlepšení našich služeb. Souhlas můžete kdykoli upravit nebo odvolat v Nastavení cookies. Více se dozvíte v naší Zásadách cookies.